Vzpomínám si, jak jsem jako malá holka stála ve vstupní hale jednoho volnočasového zařízení, kde jsme se školou přijeli na výukový program. Ten prostor i metody dýchaly kreativitou, spojením s přírodou, nadšením. A mě naprosto uchvátily. Často jsem se do těchto míst v myšlenkách vracela a snila o tom, jaké by asi bylo tam pracovat…V mých vzpomínkách je pečlivě uložen den, kdy už jsem jako pedagog s tímto zařízením podepsala smlouvu. Měla jsem před sebou rok krásné práce. Vysněné…
Zpěvák a textař David Stypka se v jedné ze svých písní snů a snění dotýká.
„Víte moji milí, třeba právě v tuhle chvíli, kam by vaše duše letěla?“… Mohla bych pokračovat v seznamu mých splněných snů (možná by nebylo špatné si ho opravdu vytvořit 😊). Od bydlení ve srubu (dřevostavba se také počítá 😉), učení na církevce, přednášení, návštěvy Španělska až třeba po ten o tom mít a smět vychovávat syna. Vím, že Ježíš jako můj dobrý přítel z nich má stejnou radost jako já a děkuji za tyto příležitosti, podané ruce, proměněné šance. „Ptáš se, jak to dělám, no nedělám…“
Reálně jsou tu také sny, o kterých vím, že z nejrůznějších důvodů jejich splnění nejspíš možné nebude. To by nám ale nemělo brát naději, motivaci udělat krok na cestě za našimi dalšími sny, odvahu snít.
„Možná teď nad hlavou nám poletují davy a máváním nás nelétavé zdraví“. Setkávám se s lidmi, kteří tuto odvahu ztratili. Chuť ke snění se rozplynula ve zklamání, v nárazu na tvrdost reality, v porovnávání, neskromnosti, v smutku z toho, že to nedopadlo a můj sen žije kámoška od vedle… „Tak kdo sní tvé sny, ostatní nebo ty, složitý se to může zdát.“
„Ti, co ví, kudy jít, když se stmívá, co se pít nebojí, když prší voda živá.“ Myslím si, že je v životě velmi důležité vůbec dovolit si snít. Dovolit si vzlétnout, možná trošku předběhnout realitu a nahlédnout na věc třeba i idealisticky. Vybrat si naději. Risknout to. Růst. Žít. V důvěře snít své sny s Ním. Boží úprava našich snů jim pak v životě dodá smysl, směr, vyladí je. S vědomím, že některé důvody toho, jak vypadá právě náš příběh nám zůstávají skryty…
O lítání
Vzpomínám si, jak jsem jako malá holka stála ve vstupní hale jednoho volnočasového zařízení, kde jsme se školou přijeli na výukový program. Ten prostor i metody dýchaly kreativitou, spojením s přírodou, nadšením. A mě naprosto uchvátily. Často jsem se do těchto míst v myšlenkách vracela a snila o tom, jaké by asi bylo tam pracovat…V mých vzpomínkách je pečlivě uložen den, kdy už jsem jako pedagog s tímto zařízením podepsala smlouvu. Měla jsem před sebou rok krásné práce. Vysněné…
Zpěvák a textař David Stypka se v jedné ze svých písní snů a snění dotýká.
„Víte moji milí, třeba právě v tuhle chvíli, kam by vaše duše letěla?“… Mohla bych pokračovat v seznamu mých splněných snů (možná by nebylo špatné si ho opravdu vytvořit 😊). Od bydlení ve srubu (dřevostavba se také počítá 😉), učení na církevce, přednášení, návštěvy Španělska až třeba po ten o tom mít a smět vychovávat syna. Vím, že Ježíš jako můj dobrý přítel z nich má stejnou radost jako já a děkuji za tyto příležitosti, podané ruce, proměněné šance. „Ptáš se, jak to dělám, no nedělám…“
Reálně jsou tu také sny, o kterých vím, že z nejrůznějších důvodů jejich splnění nejspíš možné nebude. To by nám ale nemělo brát naději, motivaci udělat krok na cestě za našimi dalšími sny, odvahu snít.
„Možná teď nad hlavou nám poletují davy a máváním nás nelétavé zdraví“. Setkávám se s lidmi, kteří tuto odvahu ztratili. Chuť ke snění se rozplynula ve zklamání, v nárazu na tvrdost reality, v porovnávání, neskromnosti, v smutku z toho, že to nedopadlo a můj sen žije kámoška od vedle… „Tak kdo sní tvé sny, ostatní nebo ty, složitý se to může zdát.“
„Ti, co ví, kudy jít, když se stmívá, co se pít nebojí, když prší voda živá.“ Myslím si, že je v životě velmi důležité vůbec dovolit si snít. Dovolit si vzlétnout, možná trošku předběhnout realitu a nahlédnout na věc třeba i idealisticky. Vybrat si naději. Risknout to. Růst. Žít. V důvěře snít své sny s Ním. Boží úprava našich snů jim pak v životě dodá smysl, směr, vyladí je. S vědomím, že některé důvody toho, jak vypadá právě náš příběh nám zůstávají skryty…
A jaké sny jsou ty vaše?
Kategorie
Hledat
Archiv
Nejnovější příspěvek