Nedávno jsem měl přípravu na svatbu. Se snoubenci jsem probíral určité téma a v jednu chvíli jsem jim dal úkol. Měli na deset minut zůstat sami a popřemýšlet a dát na papír odpověď na dvě otázky. Ta první byla: „Co je vztah a jak se projevuje?“ Druhá: „Co dělat pro to, aby byl hlubší?“
Já jsem na těch deset minut odešel a nechal je o samotě. Po uplynutí stanoveného času jsem se vrátil a oni mi řekli, na co přišli.
Řekli, že na obě otázky odpovídají současně, a to v několika krocích:
1. Vše začalo sympatií. Že jim ten druhý byl nějak sympatický.
2. Skrze vzájemné setkávání a rozhovory a rozhovory i hlubší, rostla jejich vzájemná otevřenost, poznání toho druhého a důvěra.
3. Začaly se probouzet city, citové pouto, podlehnutí tomu druhému, zamilovanost.
4. Začali s projevy lásky a také fyzickým kontaktem.
5. Zrodila se touha odevzdat se tomu druhému na celý život.
Když jsem toto od nich uslyšel, udělalo mi velkou radost, jak jsou schopni zreflektovat svůj vztah, jak jsou schopni se na něj podívat, a to i docela hluboce. Mají tak snad předpoklad, že i v životě budou schopni reflexe své dosavadní cesty a to jim může pomoci v poučení se z případných chyb.
Jejich popis vývoje vztahu mě ale vedl ještě dál.
Uvědomil jsem si, že jednotlivé kroky lze použít i pro popis vztahu s Bohem a že to je vlastně velmi inspirující, protože někdy bychom chtěli i ve víře prožívat kroky pozdější, aniž bychom prošli kroky dřívějšími. Co mohou znamenat jednotlivé kroky ve víře?
1. Sympatie: Pokud v Boha věříme, znamená to, že nám je nějak sympatický, že je pro nás zajímavý.
2. Aby rostla naše důvěra a zalíbení v Něm, je potřeba trávit s Ním čas – naslouchat Mu a mluvit s Ním (modlitba). Zajímat se o Něho, něco se o Něm dozvědět (četba Písma).
3. Následně se mohou začít probouzet i naše city k Němu – zamilovanost do Boha. Že mu občas i rádi podlehneme – už ne „musím“ jít do kostela, „musím“ se modlit. Půjdu a rád.
4. Budeme mu schopni projevit svoji lásku i v různých situacích (že např. svoji práci budeme dělat dobře a poctivě) a lidech (budeme např. prokazovat lásku druhým, potřebným) a budeme i sami proaktivně hledat příležitosti, jak mu lásku prokázat.
5. Stane se naším životním pokladem.
Alespoň takto jednoduše jsem si to pro sebe pojmenoval, toto mě moji snoubenci naučili a rád se o to s vámi dělím. Přeji nám všem sílu k jednotlivým krokům a trpělivost, když krok dál bude vyžadovat určitý čas.
Co mě naučili snoubenci…
Nedávno jsem měl přípravu na svatbu. Se snoubenci jsem probíral určité téma a v jednu chvíli jsem jim dal úkol. Měli na deset minut zůstat sami a popřemýšlet a dát na papír odpověď na dvě otázky. Ta první byla: „Co je vztah a jak se projevuje?“ Druhá: „Co dělat pro to, aby byl hlubší?“
Já jsem na těch deset minut odešel a nechal je o samotě. Po uplynutí stanoveného času jsem se vrátil a oni mi řekli, na co přišli.
Řekli, že na obě otázky odpovídají současně, a to v několika krocích:
1. Vše začalo sympatií. Že jim ten druhý byl nějak sympatický.
2. Skrze vzájemné setkávání a rozhovory a rozhovory i hlubší, rostla jejich vzájemná otevřenost, poznání toho druhého a důvěra.
3. Začaly se probouzet city, citové pouto, podlehnutí tomu druhému, zamilovanost.
4. Začali s projevy lásky a také fyzickým kontaktem.
5. Zrodila se touha odevzdat se tomu druhému na celý život.
Když jsem toto od nich uslyšel, udělalo mi velkou radost, jak jsou schopni zreflektovat svůj vztah, jak jsou schopni se na něj podívat, a to i docela hluboce. Mají tak snad předpoklad, že i v životě budou schopni reflexe své dosavadní cesty a to jim může pomoci v poučení se z případných chyb.
Jejich popis vývoje vztahu mě ale vedl ještě dál.
Uvědomil jsem si, že jednotlivé kroky lze použít i pro popis vztahu s Bohem a že to je vlastně velmi inspirující, protože někdy bychom chtěli i ve víře prožívat kroky pozdější, aniž bychom prošli kroky dřívějšími. Co mohou znamenat jednotlivé kroky ve víře?
1. Sympatie: Pokud v Boha věříme, znamená to, že nám je nějak sympatický, že je pro nás zajímavý.
2. Aby rostla naše důvěra a zalíbení v Něm, je potřeba trávit s Ním čas – naslouchat Mu a mluvit s Ním (modlitba). Zajímat se o Něho, něco se o Něm dozvědět (četba Písma).
3. Následně se mohou začít probouzet i naše city k Němu – zamilovanost do Boha. Že mu občas i rádi podlehneme – už ne „musím“ jít do kostela, „musím“ se modlit. Půjdu a rád.
4. Budeme mu schopni projevit svoji lásku i v různých situacích (že např. svoji práci budeme dělat dobře a poctivě) a lidech (budeme např. prokazovat lásku druhým, potřebným) a budeme i sami proaktivně hledat příležitosti, jak mu lásku prokázat.
5. Stane se naším životním pokladem.
Alespoň takto jednoduše jsem si to pro sebe pojmenoval, toto mě moji snoubenci naučili a rád se o to s vámi dělím. Přeji nám všem sílu k jednotlivým krokům a trpělivost, když krok dál bude vyžadovat určitý čas.
Kategorie
Hledat
Archiv
Nejnovější příspěvek